Bohumil Kašpárek - hospodář (*13.5.1926 - +18.1.2006)

Suchdol nad Odrou – „zdivočelá země“

Poválečné období a osídlování území „německých“ Sudet novým českým obyvatelstvem v mnohém připomínalo průkopnickou a dobrodružnou dobu osídlování amerického Západu. Nejinak tomu bylo i Suchdole n.O. v roce 1945.

O zbraně tu nebyla nouze a různé potyčky a „přestřelky“ zde byly téměř na denním pořádku a nikdo si nebyl jist svým životem.

Byla to doba plná zvratů a nepokojů, kdy původní německé obyvatelstvo bylo připravováno k odsunům, tzv. čeští „zlatokopové“ zde podnikali své nájezdy s vidinou rychlého a hlavně bezpracného zbohatnutí, byla to však i doba nových nadějí osídlenců přicházejících z různých koutů vlasti, kteří to s osudem obce mysleli vážně a hledali v Suchdole n.O. svůj nový domov.

V létě 1945 se zde z Valašska stěhovala i rodina Kašpárkových. Na usedlosti č.p. 54 (367), později známé jako „Ranch ZLÁMANÁ PODKOVA“, se tak pomalu začínají naplňovat klukovské sny a romantické představy o „Divokém západě“ Bohumila Kašpárka zvaného „Hospodář“, který svým založením byl od přírody snílkem a jeho záliba v koních a přírodě se stala jeho největší životní láskou.

Bohumil Kašpárek alias HOSPODÁŘ se narodil v Jasence u Vsetína

Od dětství byl v rodinném hospodářství vychováván spolu se svými sourozenci k práci v zemědělství, ke vztahu ke koním a přírodě. Po škole konec války prožívá na nucených pracích pro „Německou říši“. V létě 1945 přichází do Suchdolu n.O. spolu s rodinou, která se usazuje na statku č.p. 54. V letech 1948-50 absolvuje vojenskou základní službu v Čs.armádě u jezdectva v Olomouci.

Po vojně se věnuje práci na statku a volné chvíle tráví s kamarády na koních a romantických vandrech v přírodě ve stylu „Divokého západu“. Ovlivňuje ho dobrodružná literatura, filmové westerny a tramping.

Po únoru 1948 se hospodaření na statku stává stále těžší a projevuje se  snaha komunistického režimu likvidovat veškeré soukromé podnikání, živnostníky a soukromé zemědělce. Přesto rodina Kašpárkových odolává „socialistické kolektivizaci“ a odmítá vstoupit do JZD, které v Suchdole n.O.vzniká již v roce 1950. Za daných podmínek je nucena část pozemků „darovat státu“.

Členové rodiny jsou nuceni si najít jinou práci a živit se jiným způsobem. Hospodář se stává povozníkem. Od roku 1959 je zaměstnancem obce – tehdejšího MNV Suchdol n.O., kde je zaměstnán u Drobných provozoven jako povozník. Zde pracuje až do svého důchodu, na který odchází v roce 1986. Na důchodě ale nezahálí a stále rozváží koňmo, co je potřeba.

Po roce 1990 se stává opět živnostníkem a se svými věrnými koňmi „svobodně podniká“ vyjížďky do přírody. Hospodář svým životním stylem a svobodným pohledem na svět ovlivnil hned několik generací lidí toužících po volnosti a nevšedních zážitcích, které byly jakýmsi únikem ze „socialistické reality“. Stává se tak vlastně zakladatelem a nestorem westernového ježdění u nás.

Ranch „ZLÁMANÁ PODKOVA“ v Suchdole nad Odrou

Romantiku v koňském sedle postupně objevují nejen trampové, příznivci a milovníci koní a westernového ježdění, ale i tzv.“pražáci“ - lidé od filmu a televize. V 70. letech 20. století objevuje v Suchdole n.O. Hospodáře a ranč Zlámanou podkovu i westernový fanda Jaroslav Čvančara – muzikant, kapelník skupiny TAXMENI (dříve KRAJÁNCI), spisovatel, historik a filmový nadšenec v jedné osobě.

Spolu s členy kapely Hospodáře takříkajíc „objevují pro veřejnost“. V roce 1975 se zde natáčí dnes již legendární první „veřejný“ film „MORGANOVA BANDA“, následuje „GROTESKA“ a v roce 1981 film „HODPODÁŘ“, který dokonce získává ocenění v celostátní soutěži amatérských filmů v Benátkách n. J. Následují další filmové a televizní dokumenty jako např. „Pony Express aneb jak mě potkala Amerika“ (1990), Narozeniny (1997), Kovbojové z Moravy (2003) a další.

Do dnešních dnů se rovněž dochovaly i unikátní filmové záznamy na 8 mm kameru z 1. poloviny 60. let minulého století, které jsou dokladem začátků westernového ježdění v Suchdole n.O.

Hospodář - skromný a nenápadný moravský kovboj ve Suchdolu n.O. se tak stává natolik výraznou a známou osobou, že ho zde navštěvují nejrůznější celebrity jako např. Miloslav Šimek, Viktor Sodoma, Jan Neckář, zpěvačka Milena Soukupová, moderátor Jan Rosák apod.

Jeho přáteli se stávají režisér JUDr. Josef Vondráček, režisérka čechoameričanka „Barbara“ Jaroslava Vošmiková, herec a představitel Limonádového Joea – Karel Fiala, herec Jaroslav Štercl a mnoho dalších.

„Kovbojský život“ si zde vyzkoušel a oblíbil i známý dětský herec Tomáš Holý, který zde v 80. letech tradičně trávil prázdniny a dával dokonce přednost „suchdolskému ranči“ před dovolenou v zahraničí u moře.

Spolu s Taxmeny do Suchdolu n.O. přichází i Jindřich Bílek, který později spolu se zdejšími „divokými jezdci“ stojí u zrodu Československého Pony Expressu, tak jak ho známe dnes. Hospodářovi se tak v roce 1990 plní jeho velký životní sen o Americe.

Hospodář na cestě do U.S.A. v roce 1990

Na americkém kontinentě v USA si má možnost spolu s dalšími „moravskými kovboji“ projet původní trasu legendárního amerického Pony Expressu (některé úseky samozřejmě i koňmo) a poznat opravdovou práci kovboje na nefalšovaném americkém ranči.

V roce 1990 je americký a československý Pony Express „propojen“ a stává se tak vlastně „mezikontinentálním“.  Američtí jezdci mají na oplátku možnost si projet úseky u nás. Konečnou stanicí „koňské pošty“ se stává Suchdol nad Odrou, kde jsou všichni jezdci společně přivítáni ve velkém stylu s obrovským ohlasem a zájmem veřejnosti.

V roce 2004 Hospodář, ve svých 78 letech stále aktivní jezdec, odhaluje u příležitosti 25. výročí trvání Československého Pony Expressu na Kletném pomník.

Hospodář zůstává věrný svým koním až do konce svého života. Umírá 18.ledna 2006 ve svých nedožitých 80 letech.